Architektka, urbanistka a futuroložka Zdeňka Němcová Zedníčková je absolventkou pražské UMPRUM. Své studium rozšířila o další mezinárodní zkušenosti, studovala ve Finsku, Egyptě a na Musashino Art University v Tokiu u profesora Minoru Takeyamy. Doktorský titul obhájila na Fakultě architektury ČVUT s disertační prací Architekt v mediální síti, a s prací Architektura a futurologie získala habilitaci na UMPRUM.
Na Technické univerzitě v Liberci se aktivně podílela na výuce na Fakultě umění a architektury od roku 1999. Mezi její významné aktivity patří vedení projektů Praha 2080 (2008), Liberec město s vizí (2011-2012) a ateliéru ON THE EDGE pro zahraniční studenty (2014-2019), zaměřeného na futuristické a experimentální projekty s důrazem na nové technologie, soběstačnost a off-grid design. V letech 2012 až 2021 zastávala pozici proděkanky pro zahraniční vztahy a od roku 2022 je členkou Vědecké rady TUL.
V rámci své pedagogické činnosti organizovala téměř třicet mezinárodních workshopů zaměřených na urbanismus a futurologii, s důrazem na aktivismus, veřejnou participaci a interdisciplinární spolupráci. Výzkumně se věnovala využití futurologie v urbanistickém plánování s ohledem na klimatické změny, což studovala i během výzkumných pobytů na STU Bratislava (2022) a Meijo University Nagoya v Japonsku (2023-24).
Ve své tvorbě se věnuje vizím fiktivních budoucností a návrhům architektury pro tyto světy, včetně vesmírných kolonizačních základen. Je spoluautorkou virtuálního světa Anarchi-tekt (2001). Od roku 2023 vede výzkumný projekt Virtuální futuroložka A°D°A.
Vizuální umělkyně Jana Bernartová prošla během studií několika „mediálními“ ateliéry. Vysokoškolské vzdělání zahájila na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci v ateliéru Vizuální komunikace - digitální média Stanislava Zippeho. Magisterské studium absolvovala v intermediálním ateliéru Václava Stratila na brněnské FAVU, doktorát v ateliéru Supermédia Federica Díaze na pražské UMPRUM. Právě chyba v digitálním obraze, napětí mezi virtuálním světem a žitou realitou, mezi daty a jejich hmotnými výstupy představují stěžejní témata autorčiny tvorby. Jana Bernartová do světa současného umění vstupuje také z pozice pedagožky a kurátorky. Od roku 2016 organizuje mezinárodní festival Art Week Liberec. Je prorektorkou pro studijní záležitosti Akademie výtvarných umění v Praze a ve spojení s umělecko výzkumným pracovištěm LARGE (Laboratoř pro umění, výzkum a postgraduální vzdělávání) realizuje meziuniverzitní umělecko výzkumný projekt Virtuální futuroložka A°D°A. Autorka aktivně vystavuje v domácích i zahraničních galeriích. Kniha Nula jedna, která je částečně katalogem, sborníkem, místem pro autorčin experiment s měřítkem digitálního obrazu, vyšla v roce 2018 a získala cenu v kategorii katalogy soutěže Nejkrásnější české knihy roku. Autorka se také účastnila prestižní mezinárodní konference v oblasti umělé inteligence The Future of Living (Bozar, Centrum výtvarného umění, Brusel, 2022).
Studovala architekturu na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě (1993). V letech 2003 – 2004 absolvovala post-doktorský výzkumný pobyt v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR v Praze, kde spolu s Ivanem M. Havlem a Michalem Ajvazem připravila antologii Prostor a jeho člověk (Praha 2004), v r. 2015 habilitovala na Fakultě architektury ČVUT v Praze, v r. 2019 byla jmenovaná profesorkou. Přednášela na školách architektury v Bratislavě, Liberci a Praze. V současnosti působí na Katedře teorie a dějin umění Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě a na Ústavu teorie Fakulty architektury VUT v Brně. Věnuje se teorii umění a architektury.
Jiří Vraný je odborným asistentem na Technické univerzitě v Liberci, kde působí od roku 2003. V roce získal doktorát v oboru Přírodovědné inženýrství se specializací na Web data mining. Jeho výuka se zaměřuje na programování, zejména v jazyce Python a na vývoj webových aplikací. Aktivně se podílí na vedení studentských prací a projektů a je zapojen do vědecko-výzkumných projektů, mezi které patří například vývoj komunikačních systémů pro automobily a strojové učení pro generování dat. Jeho odborné publikace se soustředí na využití neuronových sítí a syntézu dat pro automotive průmysl.
Mojmír Volf je lektor na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Již během studia na Ekonomické fakultě TUL se věnoval vývoji webového frontendu, multimediálních a komunikačních aplikací nejprve jako zaměstnanec mezinárodní firmy, později samostatně. Zkušenosti z praxe doplněné formálními a technickými poznatky předává v rámci povinných i volitelných kurzů nyní studentům Fakulty mechatroniky i dalších fakult TUL. V rámci profesního rozvoje se zabývá rozvojem a interakcemi aktuálních i nastupujících komunikačních technologií, zejména s ohledem na jejich bezpečnost, přístupnost a použitelnost.
Radek Srb je vývojář softwaru. Ve své práci se zaměřuje především na softwarovou architekturu, programovací jazyky a propojení technologie s lidskou zkušeností. Vystudoval informatiku na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a v rámci svého neustálého profesního rozvoje zkoumá vliv nových technologií na postupy vývoje softwaru a trendy v oboru. Podílel se na několika open-source projektech a s vášní se věnuje mentoringu začínajících vývojářů. V současné době pracuje jako softwarový vývojář v Ústavu nových technologií a aplikované informatiky.
Viktor Takáč je vizuální intermediální umělec se zaměřením na umění pohyblivého obrazu a digitální formy. Svá studia zahájil na Západočeské univerzitě v Plzni Ústavu umění a designu. Magisterská studia uskutečnil na Akademii výtvarných umění v Praze ateliéru Nová média I Michaela Bielického, později v ateliéru Monumentální tvorby Jiřího Příhody. Po čase absolvoval doktorské studium v ateliéru Nová média I Tomáše Svobody. To, co je pro Takáče charakteristické je nalézání netradičních forem narativního sdělení. Ta se uskutečňují jak v oblasti experimentálního filmu, v imerzivních situacích galerijního prostoru či ve formě interaktivní videohry. Jeho zájem je na základě doktorského studia dále rozšířen i o pole kognitivních věd či behaviorální psychologii. Divák se v jeho dílech stává stále výraznějším strůjcem svého vlastního zážitku. Z jeho uměleckých úspěchů lze zmínit získání několika zahraničních i domácích ocenění, zastoupení stálou sbírkou muzea umění v Istanbulu. Kromě umělecké činnosti se Takáč věnuje organizaci mezinárodních konferencí akademické oblasti game-studies. V současné době působí jako vedoucí atelieru Multimédia Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.