A°D°A KREATIVNÍ SOFTWARE VIRTUÁLNÍ FUTUROLOŽKA

Umění, architektura, urbanismus a tvorba krajiny jsou tvůrčí obory, které mají významný celospolečenský dopad. Urbanizované i krajinné prostředí ovlivňuje nejen lokální kvalitu života jeho obyvatel, ale environmentální dopad měst spojený například se spotřebou přírodních zdrojů či s odpadem produkovaným městským obyvatelstvem má v mnoha ohledech globální dosah. Architekti, urbanisté, krajináři a spolupracující výtvarníci při své návrhové práci nebo projekční činnosti přemýšlejí o budoucnosti (projektivní dimenze návrhu), do svých úvah a tvůrčích myšlenek nevyhnutelně zahrnují scénáře možných budoucích událostí (projekce-predikce), poukazují také na možné budoucí krize, předpokládají některé budoucí problémy, konflikty, diskrepance, nehomogenity… Zrychlující se proces globální urbanizace spolu s růstem světové populace, změnou klimatu, znečištěním životního prostředí, energetickou krizí a novými technologiemi přináší městům a jejich obyvatelstvu ale také jejich okolí mnoho výzev, kterým musí čelit.

Aby umělecká, architektonická, urbanistická a krajinářská teorie a praxe byla v kontaktu s aktuálními výhledy směrem k nejbližší i vzdálenější možné budoucnosti, je třeba objevovat a kultivovat schopnost orientace ve velmi širokém informačním rámci, dále také schopnost hierarchizace a kategorizace dat i jejich kritické testování a zhodnocení možných důsledků zvolených řešení. Schopnost nalézt a shromáždit zásadní/klíčové údaje pro vstupní/výstupní analýzy a vyhodnotit jejich smysl, význam a vazby vzájemného spolupůsobení, vedoucí k získání rozhodujících informací jako podkladů pro tvorbu a vyhodnocení navržené koncepce daného projektu, se pak přímo odráží v povaze, kvalitě a hodnotě výsledného návrhu (uměleckých, architektonických, urbanistických, krajinářských děl vazeb mezi nimi a trans-mediálních přesahů.

Pro vyhodnocení správných/vhodných výsledků navrhování by měly být zohledněny a do systému začleněny i možné budoucí události, výzvy, rizika a příležitosti, které je možno odhalovat za pomoci různých futurologických metod. Filozofie, humanitní, společenské i historické vědy a umění mají být tvůrčí a kritickou protiváhou pouhých technokratických a ekonomizačních tendencí současnosti a mají přispívat společně s technickým a technologickým výzkumem k tomu, aby fyzické a duchovní, přírodní a kulturní, vědecké a umělecké, aktuální a virtuální dimenze života nebyly potlačovány převažujícími zájmy motivovanými pouze okamžitým ekonomickým, teritoriálním, mocenským přínosem. A tak při vědeckém i uměleckém výzkumu, vývoji a zahrnutí umělé inteligence (se kterou se pojí mnoho mýtů a obav) do tvůrčího procesu má filozofie, humanitní vědy a umění reflektovat kam se tato oblast ubírá. K tomu je zapotřebí, aby byla s tímto vývojem obeznámena a aby měla možnost se na něm podílet.

Futurologie – vědní disciplína zabývající se možným směřováním budoucího vývoje je s uměním, architekturou a urbanistickým plánováním úzce spjata a pro umělce, urbanisty, architekty a krajináře je vhodné používat její postupy, metody a/nebo se vůči metodě kriticky vymezovat (Feyerabend: Against Method, London 1975; Silberberger (ed.): Against and For Method, Zurich 2021). K vytváření prognóz, scénářů a vizí budoucnosti má futurologie k dispozici řadu postupů, metod, a modelů. Pro účely našeho projektu jsou významné následující sekvence futurologické aktivity: Roku 1970 odborník v oblasti teorie řízení Jay W. Forrester, metodolog zkoumání složitých dynamických systémů (autor knihy Urban Dynamics, 1969), vytvořil model globálního vývoje světa - "World 2“, který se stal podkladem pro „World 3“, počítačový model vytvořený týmem v čele s D. Meadowsem, s jehož pomocí byly zkoumány vývojové tendence soudobého světa. Autoři druhé zprávy Římskému klubu Lidstvo na rozcestí (M. Mesarović, E. Pestel: Mankind at the Turning Point, The Second Report to the Club of Rome, New York 1974) pak zavedli do systému počítačového modelování metodu scénáře / scénářové analýzy. Tím se hodnotové, normativní a cílové aspekty stávají neoddělitelnou součástí globálního modelování.

Specifičnost přístupu našeho projektu spočívá v tom, že výstupem kreativního softwaru Virtuální futuroložka A°D°A nejsou grafy ani číselné údaje složité na interpretaci nejen pro uživatele, ale také pro samotného operátora prediktivních matematických modelů. A°D°A komunikuje ve formě textu, odpovídá na konkrétní otázky a poskytuje tak výchozí informační bázi uzpůsobenou potřebám uživatele. Výstupy kreativního softwaru Virtuální futuroložka A°D°A ale nejsou konečným produktem. A°D°A je nejen průvodkyní (“asistentkou”) v tvůrčím procesu, je multiplicitou rozmanitých rolí: je poradním sborem odborníků i kolegiem kritiků. A°D°A je nástrojem napomáhajícím tvůrčí činnosti navrhování objektů, staveb, sídel a krajinných oblastí s ohledem na specifická data. A°D°A je tedy prostředím i nástrojem spolutvorby, je pomocnicí i spoluautorkou rozvíjení tvůrčích postupů, procesů, jejich testů a adaptability. A°D°A je členkou autorského týmu na cestě k větší pluralitě, tvořivosti a odolnosti společnosti vůči nejistotám budoucnosti.

Virtuální futuroložka A°D°A navazuje na práci vizionářky, interpretky prvních postupů výpočetních operací (algoritmů) automatických počítacích strojů - na průkopnické dílo matematičky, hudebnice a poetky Augusty Ady Lovelace. Předvídala, že počítací stroje budou moci pracovat nejen s numerickými znaky, ale také například s obrazy a/nebo hudebními tóny. Na její vizi “poetické vědy” navazuje v současnosti vědecko-umělecký a umělecko-vědecký výzkum v oblastech umění, designu, architektury a tvorby krajiny.